Túra lesem i skalami, večer u praskajícího ohně, noc pod hvězdnou oblohou, brouzdání ranní rosou. To vše, a samozřejmě mnohem více, zažili 20. až 21. září 2023 holky a kluci ze 7.B, kteří se rozhodli zahájit nový školní rok výletem do okolí jesenického Rabštejna.

Prázdniny utekly jako voda, prázdné učebny opět opanoval čilý ruch. Udržet pozornost ovšem nebylo nikterak jednoduché. Babí léto zalité sluncem takřka neustále svádělo oči od tabulí k oknům. Žáci 7.B nedokázali vábení odolat, a tak se ve středu 20. září 2023 nechali vlakem a autobusem odnést k úbočím Jeseníků. Na konečné v Bedřichově nahodili na záda batohy a vykročili vstříc údolí říčky Oskavy. Podél jejího toku a hlubokými lesy došly k horské chatě Rabštejn, která se stala pomyslným základním táborem výpravy.

Rychlý oddech vystřídala stavba stanů a následná výprava do nedalekého skalního města. Úzké horolezecké chodníky si žádaly trochu opatrnosti, nabídly ovšem nevšední výhledy do okolí. Zvláště ten, který končil na vrcholu jedné z věží. Dobrodružné popolézání samozřejmě doplnilo poučení o bezpečném pohybu v exponovaném horském terénu. Silným zážitkem pro mnohé bylo krátké zastavení a zamyšlení na pamětním místě, kde se nacházejí pomníčky těch, kteří se z hor celého světa už nikdy nevrátili.

Pozdní odpoledne patřilo přípravě dřeva na oheň a hrám na louce. Někteří se pustili do přehazované, jiní si zase házeli míčem na rugby. Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet lezení na boulderingové stěně, tedy v malé výšce kousek nad zemí. Tohle všechno stálo poměrně dost sil, mnohým začalo kručet v břiše, na řadu tedy přišlo opékání špekáčků. Jak je známo, ty přece jen chutnají nejlépe, když se připraví přímo nad plamenem.

Když se večer nachýlil, vyrazila skupinka odvážlivců podívat se na západ slunce. Prostoupila kolem pozůstatků středověkého hradu a po strmém žebříku na vyhlídkové místo. Námaha za to nádherné představení rozhodně stála. Horské hřebeny hrály v posledních paprscích všemožnými barvami. Po setmění se odvážlivci vrátili za ostatními k ohništi, odkud se pak všichni přesunuli zahrát si pár deskových her do chaty. Před desátou pak holky a kluci zalezli do spacáků, aby nabrali síly na další den.

Ráno nás přivítalo lehkým oparem, který se však brzy v paprscích slunce rozplynul. Rosou smáčené stany putovaly do obalů a táborníci do chaty na vydatnou snídani. Horký čaj přišel po studené noci rozhodně vhod. Na dlouhé otálení ale nebyl čas, bylo třeba vyrazit na cestu. Poslední společná fotka rabštejnská a hurá směr rozcestí Hvězda. Odtud stezka vedla na vrchol Smrčník, Volyňské skály a skalní hřeben Mrtvý muž. Skalnaté pasáže znamenaly zajímavé zpestření, opět však byla na místě obezřetnost. Tu nikdo neztratil, a tak všichni bez úhony došli na samotu u Mladoňova, odkud jel autobus do Šumperka na vlak. Pravda, s malinko bolavými svaly na zádech a nohou. Na tvářích dětí i dospělých ovšem zářily šťastné úsměvy. Jedno je jasné, příště se jede zase a klidně na delší dobu!